Jidášovo ucho je léčivá pochoutka

05.02.2011 21:07

Jidášovo ucho je léčivá pochoutka

Kdo má rád "čínu", jistě si už všiml té černé gelovité lehce křupavé podivnosti, která se nachází snad v každém druhém čínském jídle. Je to právě Jidášovo ucho, tradiční pochoutka čínské kuchyně, nezbytná ingredience mnohých asijských pokrmů.. zároveň ale i lék..


Vzhled houby
Plodničky připomínají tvarem ouška a jsou 2–5 cm široké. Barva je v závislosti na počasí a podmínkách světle až tmavě hnědá, někdy s načervenalými odstíny, po usušení pak černá. Vyrůstají z jednoho bodu a tvoří laločnaté prohnuté útvary. Povrch mají hladký, někdy lesklý. Na spodu jsou sametově chlupaté. Lze je používat jak čerstvé, tak i sušené.

Zvláštní jméno této houby pochází z pověsti, že byla poprvé nalezena na stromě, na kterém se oběsil biblický Jidáš. V Číně však tuto houbu znali a používali nejméně 300 let před n. l. Naše dříve užívané jméno Boltcovitka bezová asi nejlépe vystihuje jak tvar, tak nejčastější výskyt této houby.. opravdu vypadá jako boltec lidského ucha, jak na pohled, tak na omak. Plodnice má želatinovou konzistencí a její povrch na dotek připomíná lidskou kůži. Barva houby je v závislosti na počasí a podmínkách světle až tmavě hnědá, někdy s načervenalými odstíny, po usušení pak černá.
Jidášovo ucho roste v našich podmínkách hlavně na mrtvých a porušených kmenech a větvích černého bezu, najdeme ho však i např. na buku, vrbě, nebo jiných listnáčích. První setkání neználka s Jidášovým uchem je často udivující.. nejprve nás napadne, co to vlastně na té větvi je.. první dotek je často následován ucuknutím ruky, protože tato houba je vážně jako živá. Díky svému téměř nezaměnitelnému tvaru se však tuto houby rychle naučíme poznávat. Ke svému růstu potřebuje dostatek vláhy, sucho a horko jí nesvědčí, je tak jednou z mála hub, které můžeme běžně najít i v zimě. Sice se může vyskytovat po celý rok, z vlastní zkušenosti však vím, že vlhký podzim a mírná zima je ten pravý čas vyrazit na její lov.

Jidášovo ucho a jeho léčivé účinky
Jak bylo už zmíněno výše, tradice používání Jidášova ucha sahá do staré Číny. Tam bylo nejen vyhledávanou pochoutkou a ingrediencí čínské kuchyně, ale postupně se přišlo i na jeho léčivé účinky.
Nejprve se tato houba používala na obklady při zánětech očí a krku. Později se z ní dokonce začaly vyrábět krémy proti vráskám. Staří Číňané používali Jidášovo ucho také k léčení hemoroidů, což bylo později převzato i západním léčitelstvím. Aplikuje se také při problémech se zažíváním a při bolestech břicha a žaludku.
Látky, které obsahuje, pomáhají redukovat vysoký krevní tlak, čistí krev a používají se jako prevence proti kornatění cév, trombóze a infarktu.
Jidášovo ucho se také předepisuje jako stimulant imunity lidského těla. Účinkuje jako prevence proti nemocem, vhodné je ale i jako podpora při rekonvalescenci po nemoci nebo jiné tělesné zátěži (např. po porodu).
Jidášovo ucho obsahuje i množství minerálních látek, např. vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík. Ty a další obsažené látky pomáhají při již zmíněné podpoře obranyschopnosti těla, ale také zlepšují kvalitu vlasů, nehtů a pleti a pozitivně ovlivňují funkci vnitřních orgánů. Najdeme v něm i antioxidanty - látky pohlcující volné radikály - pomáhá nám tedy i s celkovým čištěním těla.

Jidášovo ucho v kuchyni
Kdo má rád "čínu", jistě si už všiml té černé gelovité lehce křupavé podivnosti, která se nachází snad v každém druhém čínském jídle. Je to právě Jidášovo ucho, tradiční pochoutka čínské kuchyně, nezbytná ingredience mnohých asijských pokrmů.. přidává se nejen do tepelně upravených masových a zeleninových hlavních chodů, najdeme ho např. i v klasickém čínském zelném salátu, v tradičních asijských polévkách a pod.
Nemusíme vařit zrovna čínská jídla, abychom Jidášovo ucho uplatnili v kuchyni. Osobně ho často používám do polévek (nejlépe do gulášovky, česnečky, bramboračky apod.), do rizota, po povaření do různých salátů, ale vzhledem k nepříliš výrazné houbové chuti ho můžeme přidávat do jídel podle vlastní chuti a fantazie.

Jak správně postupovat při úpravě Jidášova ucha
Pokud se chystáme zpracovat čerstvé plodnice, nejlépe je po očistění 10-20 minut povaříme ve vodě, a pak pokrájíme na menší kousky a přidáme do jídla. (běžně se používá vrchovatá hrst čerstvých plodnic na 2 porce jídla) Vodu, ve které jsme houby vařili, však nevyléváme - obsahuje mnoho léčivých látek. Můžeme ji po oslazení vypít jako čaj nebo přidat např. do polévky či omáčky.
Usušené Jidášovo ucho můžeme dnes již celkem běžně koupit v obchodech (někdy i pod názvem 'černá čínská houba'), nebo použít své vlastní nasušené zásoby. Při dávkování sušených hub je třeba dávat pozor na množství, po uvaření několikanásobně nabývají na objemu. Houby namočíme do vody alespoň 1-2 hodiny před úpravou vlastního jídla, poté je 20 minut povaříme a nakrájíme na menší kousky. Slitou vodu může opět použít jako léčivý čaj nebo přidat do polévky či omáčky.

---

Použitá literatura: Léčivé houby podle bylináře Pavla

Autor článku Jidášovo ucho je léčivá pochoutka: Michaela Vorlová
 

Z kulinářského hlediska je nejlepší ucho Jidášovo usušit a před použitím jej "oživit" ve vlažné vodě. Je třeba ji dobře povařit. Velmi osvědčený způsob jejího servírování je udělat omáčku (cibule, česnek, bazalka, jemně nakrájené ucho Jidášovo a troška smetany) a použít ji k plnění pečiva nebo k pomazání krutonů.